Sbírka obsahuje na 150 exponátů kapesních, stolních, podlahových, nástěnných hodin či budíků, a to včetně velmi zajímavých či kuriózních kousků. „Nejstarší jednoručičkové nástěnné hodiny pocházejí z roku 1580, jsou z Čech. Unikátní jsou vodní hodiny. Za povšimnutí určitě stojí i hodiny ve tvaru rakve, jež si nechal na konci 19. století vyrobit bohatý kupec ve Vídni po smrti své manželky. Všechny hodiny jsou funkční,“ pochlubil se majitel sbírky Václav Šimonovský starší.
VíceI. patro Geologický vývoj regionu Archeologie Doba románská Doba gotická Historický vývoj Litoměřic do r. 1700 II. patro Doba barokní Řemesla, zemědělství, rybářství Historie Litoměřic do r. 1945
VíceDějiny Budyňska od pravěku do roku 1848. Alchymie na hradě v Budyni (laboratoř a literatura v autentickém prostředí).
VíceDobová interiérová instalace 2. pol. 19. století navozující atmosféru letních pobytů penzionovaného rakouského císaře a posledního korunovaného českého krále Ferdinanda V. Habsburského. Sbírky nábytku, obrazů, skla a porcelánu. Nástropní malby českého malíře Josefa Navrátila a sochařská výzdoba Václava Levého. Ve II. patře zámku nově otevřená výstava obrazů „Z českého malířství 19. století“. Grotty – umělé vodní jeskyně v suterénu objektu.
VíceV prvním patře Podřipského muzea nalezne návštěvník celkový obraz dějin a osídlení města Roudnice nad Labem a blízkého okolí, počínaje pravěkým obdobím, které reprezentují četné archeologické nálezy, model domu z mladší doby kamenné nebo hrob ženy z pozdní doby kamenné, pocházející z Krabčic. Ve středověké části expozice dominuje mezi ostatními exponáty kamenný znak biskupa Jana IV. z Dražic, který býval původně součástí gotického mostu přes Labe, třetí nejstarší stavby svého druhu na území našeho státu. Novověká část expozice nabízí divákovi exkurzi do období, kdy ve městě působil významný šlechtický rod Lobkowiczů. Její součástí jsou četné zajímavé exponáty. Jako samostatný doplněk je v expozici umístěn dvanáctidílný dřevěný deskový Betlém z 18. století. Součástí stálé expozice je ornitologická sbírka věnovaná dravému ptactvu a různým druhům sov, vyskytujících se v oblasti Podřipska. Kromě historických a přírodních exponátů vystavuje muzeum také model hory Řípu postavený ze stavebnice Merkur podle historických pohlednic s futuristickou tematikou. Ve venkovních prostorách před vstupem do budovy muzea jsou vystaveny dochované části středověkého kamenného mostu.
VíceKolekce historických i moderních šperků z českého granátu.
VíceUkázka výroby ručního papíru s možností vytvoření vlastního archu.
VíceZákladem expozice se stala sbírka zdejšího rodáka Augusta Švagrovského, který městu daroval 234 obrazů českých malířů. V současné době galerie uchovává přes 3000 uměleckých děl. V zámecké jízdárně je instalována expozice českého malířství z konce 19. a 20. století, kde jsou zastoupena všechna velká jména a výtvarné skupiny té doby. V kapli sv. Viléma je umístěna malá expozice barokního umění.
VíceOjedinělá díla vrcholně románská, jejichž provenience zřejmě souvisí s pražskou sochařskou produkcí a s dobovou příslušností Žitenic k vyšehradské kapitule. Polyptych z Dubí, benátská práce Jacobella di Bonomo, reprezentuje italské umění 14. století: sedm malovaných desek je zasazeno do novogotického rámce, který býval nejspíš součástí většího oltářního celku. Výšivka znázorňující Ukládání Krista do hrobu, kde Kristovo tělo je zastoupeno tzv. Turínským plátnem, je italská práce z oblasti uměleckého řemesla, odjakživa těsně spjatého s církevním životem. Po všech stránkách zcela výjimečným dílem je drobná deska Madona v Uzavřené zahradě s datací 1494 přímo v obrazu, jejímž autorem je Mistr Tiburtinské Sibylly. Složitá ikonografie díla je zakotvena ve starozákonním textu Písně písní, avšak interpretace symboliky jednotlivých drobných výjevů není ještě zdaleka vyjasněna. Toto nevelké dílo patří k tomu nejcennějšímu, co vzniklo v Nizozemí na konci 15. století. Osm samostatných dřevěných desek oltáře sv. Olafa Norského od bruselského mistra z roku 1520 představuje šest výjevů ze života Panny Marie a Ježíše: Zvěstování, Narození Páně, Hostina v domě Šimonově, Vzkříšení Lazara, Vjezd do Jeruzaléma, Proměnění Páně, dva výjevy jsou věnované sv. Olafu Norskému: Sv. Olaf nad přemoženým symbolem pohanství, Sv. Olaf Norský se sv. Augustinem. Bezprostředně po roce 1520 vzniká obraz Sv. Antonín poustevník, dílo jednoho z největších německých malířů nastupující renesance Lucase Cranacha staršího. Obraz světce s vizemi pokoušení ďábly je signován okřídleným dráčkem. Sílu mistrova uměleckého vlivu ukazuje sousední Madona s náhrdelníkem od Cranachova pozdního následovníka, stejně jako o deset let mladší Votivní obraz ze Šopky s námětem Vzkříšeného Krista mezi donátorem a Smrtí, dílo Mistra IW, žáka Lucase Cranacha st. Druhé patro Diecézního muzea je věnováno umění baroknímu. Hlavním tématem třetí místnosti je klanění králů a klanění pastýřů zpracované různými autory. Klanění tří králů flámského malíře 1. poloviny 17. století je inspirováno tvorbou Petruse Paula Rubense, hlavního představitele antverpské malířské školy. Náš neznámý autor dokonce použil i určité doslovné citace z Rubensových děl. Jan Steen z Leidenu je autorem Klanění pastýřů z roku kolem 1653. Klanění pastýřů bylo oblíbeným námětem především u holandských malířů 17. století, kteří ho pojímali jako žánrovou scénu ze soudobého venkovského života. Dalším holandským umělcem je Jacob Willemsz.de Wet, který ve své tvorbě čerpal z díla Rembrandta van Rijn. Rembrandtem inspirované je i magicky působící Klanění tří králů ze 40. let 17. století, kde tajemného účinku je dosaženo velmi působivým střídáním prudce osvětlených míst se zastíněnými. Autorem dalšího Klanění tří králů z Třebenic z roku kolem 1525 je Pieter Coeck D´Alost. V poslední místnosti jsou barokní obrazy už opět různých námětů. Obraz Sv. Matouš s andělem datován k roku 1666 byl malován pro kostel v nedalekých Křešicích Karlem Škrétou z podnětu biskupa Maxmiliána Rudolfa Šlejnice. Karel Škréta jako první zprostředkoval českému prostředí znalost barokní malby, kterou si osvojil při svém pobytu v zahraničí. Z okruhu dalšího velmi významného autora českého baroka, Petra Brandla, jsou obrazy Sv. Jeroným a Sv. Eustach z první poloviny 18. století. Dílem Antona Kerna je obraz Obětování Krista v chrámu ze 40. let 18. století a Václav Vavřinec Reiner je autorem plátna Sen sv. Jakuba z roku 1737. Plastickou barokní tvorbu zastupují dva dřevění Andělé od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1725. Ve vitrínách v expozici muzea jsou také vystaveny ukázky propracovanosti uměleckého řemesla - kalichy, ciboria, monstrance, kněžská roucha, ale i biskupská mitra a pontifikální rukavice.
Více